Jovita B., Uganda

Nemocnice i šamané mě zklamali

V roce 1979 tehdy šestnáctiletá Jovita náhle přišla o sluch a naprosto ohluchla. Příštích 36 let neslyšela vůbec nic. Vypráví: „Navštěvovala jsem lékaře a nemocnice, ale oni jen konstatovali, že jsem hluchá. Nedokázali přijít na to, co hluchotu způsobilo. Navštívila jsem i šamany, i když jsem věděla, že je to špatná věc. Donutily mě k tomu mé bolesti a ztráta sluchu. Ti mi tvrdili, že hluchotu způsobil démon.“

Ani šamané ani nemocnice jí nedokázaly pomoci. Jovita pokračuje ve vyprávění: „Při pomyšlení na to, že budu po zbytek života hluchá, jsem volala k Bohu: ‚Pane, raději si mě vem pryč z tohoto světa.‘ Bylo to jediné řešení, které mě napadalo.“

Jovita potom našla cestu na kampaň CfaN v ugandské Mbaraře. „Když se kazatel začal modlit, náhle jsem uslyšela nějaké zvuky. Potom jsem zaslechla i hlasy – nic takového jsem v posledních 36 letech nestalo! Otevřely se mi uši a povstala ve mně radost. Čím hlasitěji jsem slyšela, tím větší má radost byla. Po 36 letech hluchoty opět slyším. Je to zázrak! Je to můj zázrak.“