Úžasné zaslíbení pro vás
Úplné zaopatření v každé oblasti pro každý čas!
Na úvod se v něm podíváme do velice mocného textu z 2. Korintským 9:7-8:
Každý ať dá, jak si předsevzal v srdci, ne se zármutkem nebo z donucení; vždyť radostného dárce miluje Bůh. A Bůh je mocen rozhojnit při vás každý dar milosti, abyste byli plně zaopatřeni v každé oblasti pro každý čas a měli hojnost pro každý dobrý skutek.
Jak úžasné zaslíbení! Bůh nás jasně ujišťuje, že nás zaopatří a požehná. Svým zaslíbením se on sám zaručil za to, že nám zaopatří vše, co potřebujeme. Toto jeho slovo je pro nás velikou útěchou ve chvílích, kdy zažíváme finanční těžkosti. Tyto verše stojí za to, abychom se je naučili zpaměti, vyznávali je a věřili jim.
Pavel v této pasáži navazuje na slib, který dal Bůh Izraeli již ve Staré smlouvě. Hospodin svému lidu zaslíbil, že jej uvede do země, která mu náleží, dobře se o něj postará a hojně jej požehná.
- Déšť bude v pravý čas zalévat zemi.
- Úroda i dobytek budou vzkvétat.
- Práce se lidem zdaří a vystačí jim zásoby.
- Boží lid si nebude muset půjčovat od ostatních národů. Národy si naopak budou půjčovat od něj.
- Veškerá tato požehnání budou jasným znamením národům, že izraelský Bůh je živým Bohem.
Stejná zaslíbení platí i dnes. Mají však své podmínky: „Přijdou na tebe všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha“ (Deuteronomium 28:2). Boží smlouva obsahovala láskyplnou dohodu: Bůh svůj lid požehná za předpokladu, že mu zůstane věrný a bude kráčet po jeho cestách. V jiné pasáži nalézáme další dílčí podmínku, kterou je péče o chudé:
Dávej štědře chudému a tvé srdce ať není zlé, když mu budeš dávat, protože kvůli tomu ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná při všem tvém díle a při všem podnikání tvých rukou. Deuteronomium 15:10
Stejnou podmínku nalézáme i v Pavlově poselství korintské církvi. Rok předtím, než jim psal svůj list, začali chystat sbírku pro jeruzalémské věřící, kteří trpěli nesmírnou chudobou. Po čase ale ve své aktivitě polevili, a proto jim Pavel psal, aby jejich úsilí opět probudil. Chtěl jim dát příležitost, aby dostáli svému slovu, pomohli chudým, dokázali svůj závazek vůči evangeliu, oslavili Boha a přijali jeho milost. Připomněl jim téma, které se line napříč Starou i Novou smlouvou:
Dobře je tomu, kdo se slitovává a půjčuje; své záležitosti spravuje dle práva... Rozděluje, dává chudým, jeho spravedlnost trvá navždy, jeho roh se pozdvihne v slávě. Žalm 112:5 a 9
Písmo považuje dávání chudým za „skutek spravedlnosti“ – čestný čin, který si budou Nebesa pamatovat na věky. V Božím srdci je speciální místo pro křesťany, kteří pomáhají potřebným. Proto Bůh dává speciální milost těm, kdo jsou štědří. Zaslibuje jim, že nebudou mít v ničem nedostatek a že budou zaopatřeni natolik, aby mohli nadále pomáhat ostatním.
Bůh nám nezaslíbil své zaopatření proto, abychom se stali pouhými konzumenty, kteří jsou zvyklí jen přijímat. Naopak nás chce naučit „milosti dávání“. Touží po tom, abychom uchopili zjevení o tom, že dávat je požehnanější než přijímat. Bůh nás zaopatřuje tehdy, když žijeme tak, abychom byli požehnáním pro druhé.
Jinak řečeno, požehnání přijímáme proto, abychom byli požehnáním.
Pavel nám v této biblické pasáži předkládá čtyři principy moudrosti, které do našich životů uvolňují Boží milost.
ZA PRVÉ – plňte své sliby: Pavel řekl Korintským, aby dávali tak, jak se před rokem zavázali. Podobně bychom se i my měli držet svých předsevzetí týkajících se pomoci potřebným.
ZA DRUHÉ – dávejte s potěšením: Pavel nechtěl, aby Korintští pouze dostáli svému závazku. Zároveň v nich chtěl probudit jejich původní nadšení a pocity radosti z dávání. Jestliže někdo dává z donucení a s postojem nepřejícnosti, nedá se to vůbec nazvat štědrostí. Opravdové dávání doprovází radost, která zapaluje naše dary ohněm, takže se z nich stávají Bohu milé oběti.
ZA TŘETÍ – věřte Bohu: Omezení plynoucí ze stavu našeho bankovního účtu nebo kondice národní ekonomiky nijak neomezují Boží moc a schopnost nás zaopatřit. Pavel říká, že Bůh je mocen uvolnit nám svou mimořádnou milost – „veškerou“ milost, pro „každou“ oblast, v „každý“ čas.
ZA ČTVRTÉ – dávejte, protože chcete dát, ne proto, abyste dostali: Pamatujte, že Božím záměrem jeho hojného zaopatření je, abychom „měli hojnost pro každý dobrý skutek.“ Milost dávání se podobá cyklu přírodních vodních zdrojů. Déšť zavlažuje úrodu a plní koryta řek, která přinášejí vláhu krajině. Následně se voda odpařuje a celý cyklus se opakuje. Stejně nás Bůh zalévá svým požehnáním, abychom se stávali zdrojem požehnání pro druhé. Zůstávejte v milosti dávání a udržujte celý cyklus v chodu.
Vezměme si Mrtvé moře nebo nějaký jiný vodní útvar, který nemá žádný odtok. Má-li být voda zdravá, musí trvale proudit – dávat a přijímat. Vodní plocha, která pouze přijímá, se kazí. Stagnuje a nehýbe se. Totéž platí i pro lidi. Nejšťastnějšími lidmi na světě nejsou ti, kdo jen berou, ale dávači. Takoví lidé umí dávat i přijímat. Celý tento koncept je nedílnou součástí samotné životní struktury. Představte si květinu v květináči bez děr. Jestliže do něj budete stále přilévat další a další vodu, květina se utopí a shnije.
Když se na věc podíváme z perspektivy Boží ekonomiky a věčnosti, uvědomíme si, že na věky vydrží jen Boží slovo a lidé. Proto si každý z nás potřebuje rozvinout dlouhodobý pozitivní přístup k dávání.
největší potřebou současného světa je, aby lidé prožili osobní zkušenost s odpuštěním, láskou a mocí Ježíše Krista.
Tou nejlepší investicí, kterou můžeme zde na zemi učinit, je finančně podpořit šíření Božího slova, aby zasáhlo maximální možný počet lidí. To je naše vytrvalá touha a Bohem svěřený mandát.
Pokaždé, když dáte dar na rozmach evangelia Ježíše Krista a jeho kázání lidem, kteří ho zoufale potřebují slyšet, včetně chudých obyvatel Afriky, vstupujete doprostřed proudu úžasné Boží „milosti dávání“. Dávání je v samém středu Božího srdce a i pro vás je neobyčejnou zkušeností.
Stojíme za vámi a jsme vděční za Boží „milost dávání“.
evangelista Daniel Kolenda
