By Daniel Kolenda
Pamatujte na Hospodina
V 2. Paralipomenon 16,1-3 čteme: „V třicátém šestém roce Ásova kralování vytáhl izraelský král Baeša proti Judsku. Postavil Rámu, aby nedovolil judskému králi Ásovi vycházet a vcházet. Ása vynesl stříbro a zlato z pokladnic Hospodinova domu i královského paláce a poslal to aramejskému králi Ben-hadadovi, sídlícímu v Damašku, se slovy: Mezi mnou a tebou, mezi mým otcem a tvým otcem je smlouva. Hle, posílám ti stříbro a zlato. Jdi a zruš svou smlouvu s izraelským králem Baešou, ať ode mě odtáhne.“
Po Šalomounově smrti nastalo v dějinách Izraele období, kdy se království rozdělilo na severní a jižní. Severní část království se oddělila a stala se Izraelem a jih se nazýval Judou. Kdykoli od té doby ve Starém zákoně čtete o Izraeli, nemluví se o celém Božím lidu, ale jen o zmíněném severním království. Severní království rychle sklouzlo k modloslužbě a smilstvu a velmi často bývalo předmětem Božího soudu. Jižní království se nazývalo Juda, jeho hlavním městem byl i nadále Jeruzalém a Davidova královská linie pokračovala prostřednictvím Judy. V tomto úryvku tedy Bůh nehovoří k celému izraelskému národu, ale jen k severnímu Izraelskému království.
V kontextu našeho textu je Izrael tím zlým a Juda tím dobrým. Judským králem je Ása, izraelským Baeša. Baeša je špatný král. Snaží se podmanit si Ásu, který je dobrým králem. Král Baeša opevňuje město Rámu, jež leželo na hranici mezi těmito dvěma kraji. Byl to strategický vojenský tah, který měl zabránit tomu, aby mohl judský lid případně opustit Judsko. Opevní toto strategické město a pak Judsko napadne, takže chce evidentně krveprolití. Situace je velmi vážná. Král Ása dostává strach, což je pochopitelné, protože ho napadl velice silný nepřítel.
Spoléhání na vlastní moudrost
Zajímavé je, jak Ása na vzniklou situaci reaguje. Namísto toho, aby se obrátil na Pána a řekl: „Pane, pomoz nám“ nebo „Pane, co máme v této situaci dělat?“, spoléhá na svou vlastní moudrost a rozum. Udělá něco, co se navenek zdá být velmi strategické a inteligentní, ale jak uvidíte za chvíli, Hospodinu se to nelíbilo. Obrátil se na damašského krále Ben-Hadada a nabídl mu: „Zaplatím ti velké peníze, když přijdeš a pomůžeš mi.“ Ben-Hadad s tím souhlasil. V Bibli se píše, že Asa vyzvedne stříbro a zlato z pokladnic jeruzalémského chrámu a z pokladnic paláce. Používá tedy bohatství Judy, aby zaplatil pohanskému králi, který mu přijde na pomoc proti severnímu izraelskému království. Představme si to jako konflikt dvou bratrů. Jeden z bratrů dostane strach, a tak se o pomoc obrátí na někoho mimo rodinu. Přizváním někoho nezasvěceného však přibyde ještě horší nepřítel.
Pokud si přečtete několik následujících veršů, z krátkodobého hlediska se zdá, že to bylo velmi moudré rozhodnutí, které postavilo Judu do dobré strategické pozice. Hospodin ale spokojený nebyl. Seběhlo se to následovně: Prorok Chanani přichází k Ásovi a říká mu: „Poslechni: Protože jsi spoléhal na aramejského krále a nespoléhal jsi na Hospodina, svého Boha, proto vojsko aramejského krále uniklo ze tvé ruky. Což neměli Kúšijci a Lúbíjci velké vojsko, vozy a velmi mnoho jezdců? Ale když jsi spoléhal na Hospodina, vydal je do tvé ruky. Vždyť Hospodinovy oči obzírají celou zemi, aby posílil srdce těch, kteří jsou cele s ním. Jednal jsi v tomto bláznivě, proto ti od nynějška nastanou boje.“
Bůh hledá lidi, kteří na něm budou závislí
Ása se na proroka Chananiho za tato slova natolik rozzlobil, že ho nechal zatknout a vsadit do žaláře. V té době také Ása začal utiskovat některé své lidi. Zajímavé je, že dobře známý verš o tom, že Hospodinovy oči obzírají celou zemi, není jen obecným tvrzením o tom, že Bůh chce pomáhat svému lidu. Je zapsaný v kontextu příběhu krále, který se ocitl v obtížné situaci. Namísto toho, aby se obrátil k Hospodinu, spoléhal na tělesné prostředky, což bylo pro Hospodina urážkou. Jak řekl prorok, Bůh hledá lidi, kteří na něm budou závislí, a pokud budou spoléhat jen a jen na něj, pomůže jim a oslaví se skrze jejich život.
Otevřené dveře pro zázrak
Co když výzva, kterou teď zažíváte, finanční potíže, s nimiž se potýkáte, nemoc vašeho těla – cokoli, čemu právě čelíte – je ve skutečnosti božským nastavením? Co když Bůh otevírá dveře pro zázrak, který má přinést slávu jeho jménu a pozvednout vás na další místo v jeho úžasném plánu pro váš život? Co když je to všechno součástí plánu, který má požehnat vám a vaší rodině? Koneckonců tomu tak bylo i v případě Ásy. Ása se ale ze strachu opřel o rámě člověka, čímž na sebe přivolal přesně to, čeho se bál.
Všimněte si slov proroka Chananiho. Nejprve ho nazval bláznem. To je dost silný výraz, že ano? Výraz „blázen“ je v Bibli velice vážný. V Příslovích čteme, že „blázen si říká ve svém srdci: ‚Není Boha‘“. Vždycky jsem si myslel, že tento verš je určen ateistům, kteří jsou potěšilí, když tvrdí, že žádný Bůh neexistuje. Pán mi však ukázal, že to je myšleno jinak.
Ti, kdo v srdci říkají „Bůh není“, jsou lidé, kteří navenek vyznávají, že věří v Boha, ale svým životním stylem, postoji a srdcem prokazují, že ve skutečnosti nevěří. V jistém slova smyslu bych je prakticky nazval ateisty. Církev je bohužel plná lidí, kteří říkají, že věří v jednu věc, ale svým životem ukazují, že věří v naprostý opak. Jak by náš způsob života ovlivnilo, kdybychom skutečně věřili tomu, čemu tvrdíme, že věříme?
Lépe je důvěřovat Hospodinu
Lépe je důvěřovat Hospodinu, než spoléhat na člověka. Lépe je důvěřovat Hospodinu, než spoléhat na prince. Lépe je důvěřovat Hospodinu, než spoléhat na příštího prezidenta. Lépe je důvěřovat Hospodinu, než spoléhat na to, co se bude dít s trhem nemovitostí, ekonomikou nebo situací na burze. Lépe je důvěřovat Hospodinu.
Možná teď někomu šlápnu na kuří oko. Lépe je důvěřovat Hospodinu než vládě, svému lékaři, právníkovi, psychologovi, psychiatrovi, poradci, mentorovi nebo životnímu kouči. Mnozí utíkají k samozvaným odborníkům, zatímco Pán celého vesmíru stojí opodál, připraven a ochoten vám pomoci. On mlčí, je ignorován a zanedbáván, protože se opíráte o tělesné rámě člověka. Ten, který stvořil vesmír a drží ve své dlani hvězdy, stojí opodál, připraven vám pomoci. Vy se však opíráte o paži smrtelných lidských bytostí, každým coulem stejně křehkých, slabých a neschopných, jako jste vy sami. Jakou chybu jsme udělali, když jsme z centra našich životů odstranili Ježíše!
Pamatujte na Hospodina
Jak často, jak rychle a jak pravidelně zapomínáme na místo, které by měl Ježíš v našem životě mít!
Vzpomínám si, jak jsme před lety pořádali konferenci v Německu. Byla to akce naší služby Kristus pro všechny národy. Pronajali jsme si velkou arénu a uspořádali v ní tuto událost. Každý den konference jsem kázal, a je pochopitelné, že když kážete v těchto arénách, vaše tvář je na obrazovce a všichni v celém okolí pak vědí, kdo jste.
Cestou na poslední bohoslužbu posledního večera konference jsem měl drobné zpoždění a u vjezdu do areálu jsem si uvědomil, že s sebou nemám průkaz totožnosti potřebný pro vstup do budovy. Řekl jsem svému pomocníkovi: „Ale ne, zapomněl jsem si průkaz.“ Chtěl jsem se pro něj vrátit. Odpověděl mi: „Nedělej si s tím starosti. Tvým průkazem je tvůj obličej. Všichni tě viděli a vědí, že tam patříš.“
Zastavili jsme za arénou u zadních vchodových dveří. Když jsme chtěli vejít dovnitř, zastavil nás strážný. Řekl: „Bez průkazu totožnosti vás nemohu pustit dovnitř.“ Moji společníci řekli: „Tohle je Daniel. Vede službu Kristus pro všechny národy. To oni si pronajali toto zařízení. Dnes večer je hlavním řečníkem.“ Bodyguarda to nezajímalo: „Je mi jedno, kdo jste. Jestliže nemáte průkaz, dovnitř se nedostanete.“
Hle, stojím u dveří a tluču
Představte si tu komickou situaci. Uvnitř budovy je aréna plná lidí. Tým uctívačů skončil, a snaží se vyplnit čas, dokud nevkročím na pódium. Já trčím před zadními dveřmi a snažím se dostat na vlastní akci, ale nemůžu dovnitř, protože mě nechtějí pustit. Podobný obraz vykresluje kniha Zjevení, kde se píše: „Hle, stojím u dveří a tluču. Zaslechne-li kdo můj hlas a otevře dveře, vejdu k němu.“ Přesně tak se to často děje! Věděli jste, že v původním kontextu se nemluví o tom, že Ježíš stojí u dveří srdce nevěřícího? Popisuje se situace, kdy Ježíš stojí u dveří laodicejské církve a říká svému lidu: „Nevím, co se tam uvnitř děje, ale já jsem venku. Klepu na dveře. Pusťte mě zpět do mé vlastní církve.“ Nebyla to příliš pozitivní slova, ale naopak ta největší obžaloba, jakou mohla být na adresu laodicejské církve vznesena. Místní křesťané opustili toho, kterým měl být středem veškerého jejich života a jednání.
Chápete, jak můžete existovat církev bez Ježíše? Jak můžete být křesťany bez Krista? Jistě, velmi rychle ukazujeme prstem na jiné církve a náboženská hnutí, ale jak jste na tom vy? Co váš život? Také vy osobně jste církev.
Jste chrámem Ducha svatého
Budova, ve které se scházíte, není chrámem Ducha svatého; chrámem Ducha svatého jste vy. A co bývá středobodem každého chrámu? Božstvo, bůh, který je v něm uctíván. Přebývá Ježíš v centru vašeho srdce, nebo stojí venku a touží být vpuštěn zpět dovnitř?
Když se vrátíme do textu z 2. Paralipomenon, je neuvěřitelné, že se Ása dopustil tak hrubé chyby. Od počátku odmítl důvěřovat Hospodinu. Namísto toho se spolehl na cizí sílu a nakonec sám sobě vypůsobil právě ten problém, který se snažil vyřešit. Bál se války a prorok mu řekl, že protože se rozhodl spoléhat na rámě člověka, bude od té chvíle stát ve válce.
Po čase svou chybu dokonce zopakoval. O několik veršů později se u Ásy objevila vážná nemoc nohou. I přes závažnost své nemoci nehledal na prvním místě pomoc u Hospodina, ale obrátil se jen na své lékaře. Zemřel a následující verš člověka udeří jako rána kladivem do hlavy: byl pohřben v hrobce, kterou si sám vytesal. Ása si sám vykopal hrob, protože odmítl důvěřovat Hospodinu. Hospodin mu stál po boku, připraven mu pomoci proti jeho nepřátelům, ale Ása se rozhodl důvěřovat cizímu králi. Hospodin byl následně připraven uzdravit jeho nemoc, ale Ása vložil svou důvěru v lékaře. Sám si zapříčinil ztrátu pokoje a zbytečnou bolest. Sám si vykopal hrob, protože odmítl důvěřovat tomu, kdo mu zaslíbil, že se o něj postará.
Mám pocit, že se nám Pán snaží něco ukázat, a to nejen skrze tuto pasáž Písma, ale i skrze současné období, v němž nyní žijeme. Vyzývá nás, abychom jako křesťané nedůvěřovali Pánu jen teoreticky. Mnohdy o důvěře Pánu mluvíme v souvislosti se spasením. Samozřejmě, že bez víry nemůžete být spaseni, ale často se stává, že do vztahu s Bohem vstoupíme vírou, ale jakmile se staneme Božími dětmi, přestaneme Bohu důvěřovat. Přestaneme věřit. Přestaneme se na Pána cele spoléhat.
Buďte horliví a čiňte pokání
Zopakujme si, že ve Zjevení Ježíš říká: „Hle, stojím u dveří a tluču.“ A na jiném místě: „Koho miluji, toho kárám a trestám.“ Být pokárán Pánem není nic negativního; je to to nejlepší, co se vám může stát. Říká vám: „Všechny, které miluji, kárám a trestám; proto buďte horliví a čiňte pokání.“ To jsou slova, která vám Pán říká. Buďte ve svém pokání horliví – neprojevujte ho jen lítostí. Utíkejte k oltáři a vydejte se napospas Božímu milosrdenství. Obraťte svůj život naruby, protože on vám dává novou šanci.
Vzpomínám, jak jsem byl před mnoha lety poprvé naplněn Duchem svatým. Jedním z charakteristických znaků této zkušenosti bylo, že jsem začal milovat Pánovo napomínání. Tehdy jsme s mým přítelem Russem chodili na každé probuzenecké shromáždění v širokém okolí. Byli jsme duchovně hladoví. Když na probuzeneckém shromáždění kazatel nekázal ostré Boží slovo, které bylo jako kladivo rozbíjející skály, odcházeli jsme zklamaní. Chtěli jsme zažívat usvědčení Ducha svatého. Toužili jsme po nápravě, abychom se sladili s Boží vůlí a aby se pro nás Ježíš znovu stal středem celého života.
Je Ježíš Pánem vašeho života?
Sedí Ježíš v čele vašeho stolu, nebo stojí u dveří a klepe? Sedí na místě řidiče, nebo je zavřený v kufru? Řeknu vám, že když se ho pokusíte posadit do kufru, nevleze tam. On v kufru nejezdí – buď je na sedadle řidiče anebo nikde.
Ježíš chce být Pánem vašeho života, ne vaším pomocníkem nebo kamarádem. Buď bude vaším Mistrem, Pánem a Králem, anebo pro vás nebude ničím. Nemusíte nosit krucifix na krku jako talisman na zahánění zlých duchů. Tak to nefunguje. Nemůžete se nazývat křesťanem a sklízet výhody života v Kristu, zatímco žijete jako ďábel.
Toto je praktická otázka a diagnostický test vašeho života. Nejde jen o to, abyste v neděli ve sboru zpívali písně o Ježíši. Trávíte s ním čas každý den? Je vaší prioritou, a to nejen teoreticky, ale i v hmatatelných věcech, například v tom, kde trávíte svůj čas a energii? Modlíte se? Vím, že to zní jednoduše: čtěte Bibli a denně se modlete, abyste duchovně rostli. Přesto tuto základní věc křesťané mnohdy zanedbávají. A jak jste na tom vy? Čtete si pravidelně Bibli?
Je Ježíš středem vaší rodiny? Maminky a tatínkové, je Ježíš středem vašeho rodinného života? Možná potřebujete obnovit váš rodinný oltář. Možná, že by se právě letošní rok měl stát rokem obnovy oltáře ve vaší domácnosti. Shromážděte se doma okolo Pánova stolu, modlete se společně, čtěte si jako rodina Bibli a udělejte Ježíše králem vašeho domu.
Je on Pánem vašeho podnikání? Až příště budete muset učinit nějaké důležité rozhodnutí, proč na prvním místě spoléháte na to, co jste se naučili v obchodní škole, na video z YouTube, informace z knihy nebo radu přítele podnikatele? Co kdybyste namísto toho svolali do kanceláře vaše spolupracovníky a řekli: „Chyťme se teď za ruce a pojďme se ptát Pána, co chce, abychom udělali“? Uctěte ho tím, že budete na prvním místě hledat jeho moudrost a vedení.
Vším prokazujte čest Pánu
Podle mé zkušenosti Pán někdy mluví velmi jasně, jindy nás vede jemněji. Možná vnímáte jen vnitřní pokoj ohledně něčeho, co byste měli udělat. Někdy neslyšíte nic konkrétního a musíte se rozhodnout. I v takových případech jsem zažil, jak Pán zasahuje a obrací vše v můj prospěch. Jediné, čemu to mohu přičíst, je to, že jsem mu vždy ve všem prokazoval úctu. Náš Pán si takového přístupu cení.
Úctu mu prokazujeme svými financemi, z nichž mu odevzdáme prvotiny. Je to akt víry, kdy říkáme: „Pane, jsi pro mě důležitější než můj dodavatel elektřiny, a proto ti budu dávat jako prvnímu a vzdávat ti tím čest.“ Pán si toho všimne. Postavme ho opět do středu, do centra dění. Dejme ho zpět na první místo našich životů.
Pokud hledáte Boží vůli v určité situaci týkající se vaší budoucnosti a máte před sebou několik variant, jak se rozhodnout – jedna vám může vylepšit finanční situaci, druhá zajistit kariérní postup a třetí prokáže čest Pánu – zvolte tu třetí a on se o vás postará. Povýší vás a požehná vám více, než si dokážete představit. Pokud mu budete prokazovat čest, stavět ho na první místo a vždy ho mít ve středu pozornosti, vše ostatní se srovná.
Pamatujte na Hospodina!
