Biblické studie
Duchovní boj zbavený mýtů
Jestli jste někdy jezdili na kole, pravděpodobně víte, že kopec se dá poznat, i když není vidět. Některé stoupání je příliš nenápadné na to, aby ho oči zaregistrovaly, zvlášť když se vaší pozornosti dožaduje spousta jiných vjemů – stromy, náhodní kolemjdoucí nebo štěkající psi. Vaše nohy ale nelžou. Poznají, kdy jim dá posun kupředu hodně práce, a kdy je to snadné. Rozeznají sebemenší stoupání, které vzdoruje jejich úsilí.
Tak jako existuje fyzický odpor, existuje také odpor duchovní. Apoštol Pavel napsal církvi v Efesu: „Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech“ (Ef 6,12). Z toho je zcela jasné, že i když se očím může zdát bitva neviditelná, je skutečná. Stejně jako při jízdě do sice nevýrazného, avšak skutečného kopce ani tady většinou nevidíme ony síly, které se nám snaží zabránit v postupu. Vnímáme je jinak než zrakem. Naše duchovní nohy ale nelžou. V té chvíli se musíme rozhodnout, pořádně se opřít do pedálů a vytrvat, dokud nedokončíme trasu.
Tento vjem neviditelného odporu křesťané často nazývají duchovním bojem. Možná se někdo chystá na misijní výjezd a vtom se začne kazit jedna věc po druhé. Vypadá to, jako kdyby se někdo skutečně snažil sabotovat jejich plány. Začnou třeba prožívat nezvyklé těžkosti se svými dětmi nebo v manželství. Lidé, kterých se tyto situace týkají, se najednou nechovají jako obvykle. Vypadají, že je duchovně něco omámilo. Nebo se někomu v těle začne opakovaně projevovat nemoc anebo napadne někoho z jeho blízkých. Možná probíhají nějaké útoky v práci nebo v oblasti financí a nepřestávají. Všechen ten odpor jako by se objevil zničehonic a je zřejmé, že nepřichází z přirozené oblasti. V takových chvílích nám není hned na první pohled jasné, co máme dělat. Probereme si, co duchovní boj opravdu je, a získáme moudrost, jak se na něj připravit.
TERMINOLOGIE
Slovní spojení duchovní boj se jako takové v Písmu neobjevuje. Pochází však z biblických přirovnání, která popisují, jakým způsobem se mají Kristovi následovníci připravit na střetnutí se zlem a na jeho ničení, ať už bude ve formě nespravedlnosti nebo pokušení. Pravděpodobně nejznámější příklad najdeme v závěru Pavlovy epištoly věřícím v Efesu.
Nakonec, moji bratři, posilujte se v Pánu a v převaze jeho síly. Oblečte si celou výzbroj Boží, abyste se mohli postavit proti Ďáblovým nástrahám. Neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý vzepřít, všechno vykonat a zůstat stát. Stůjte tedy opásáni na bedrech pravdou, oblečeni v pancíř spravedlnosti, nohy obuté v připravenosti k službě evangelia pokoje; k tomu všemu vezměte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny hořící šípy toho zlého. A vezměte přilbu záchrany a meč Ducha, jímž je Boží slovo. Každou modlitbou a prosbou se v každý čas modlete duchem a k tomu bděte s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté.
Efeským 6,10-18
Než se voják ve starověkém Římě vydal do války, oblékl si kompletní bojovou výzbroj. Právě tak, říká Pavel, si máme i my obléci plnou duchovní zbroj – která má jak defenzivní, tak ofenzivní součásti a je určená k ochraně a růstu našeho duchovního života.
OBLÉKNĚTE SE
Teď nejspíš očekáváte, že vám v jednotlivých bodech okomentuji každou součást Boží zbroje a její duchovní funkci. Často se například říká, že spravedlnost je náš pancíř, protože chrání naše srdce. Nebo že spasení je přilba, protože chrání naši mysl, a tak dál. Myslím si však, že tohle Pavel na mysli neměl. Místo toho použil obraz celé zbroje jako metaforu, která nám pomůže porozumět, jak se obecně bojují duchovní bitvy. Tak jako se fyzické bitvy bojují s pomocí fyzických zbraní, duchovní bitvy vyžadují duchovní výbavu. To je Pavlova hlavní teze. Spravedlnost nemá chránit jen naše srdce a spasení jen naši mysl. Takový způsob interpretace už by zacházel příliš daleko.
Vidíme totiž, že Pavel podobné metafory používá i na jiných místech a jiným způsobem. Například víra je v listu Efeským nazvaná štítem, ale to není jediné přirovnání. Ve Skutcích 14,27 je nazvaná dveřmi a v 1. Tesalonickým 5,8 pancířem. Jazyk je flexibilní.
Pavel chce říci, že nám takové zaopatření a takovou ochranu poskytuje Bůh v Duchu. Duchovní boj vyžaduje, abychom si každý ve svém vlastním charakteru pěstovali život Ducha. Pravda, spravedlnost, pokoj, víra a spasení jsou totiž víc než jen zbožné ctnosti. Jsou duchovní výbavou do války. Potřebujeme je nejen k tomu, abychom byli dobrými svědky, ale také abychom byli efektivními vojáky. Proto se touto duchovní ochranou musíme, abych tak řekl, zahalit, abychom byli připraveni bojovat se všemi druhy zla.
Kromě toho musíme Pavlovy metafory chápat v širším kontextu Písma. Pavel tato přirovnání nevymyslel, jenom je použil k vykreslení svých sdělení. Židovští čtenáři by pasáž o Boží zbroji z listu Efeským okamžitě ztotožnili s Izajášovým popisem Hospodina, který se sám obléká do bitvy proti duchovním nepřátelům.
Pravdy se nedostává, kdo se odvrací od zla, bývá vykořistěn. Hospodin to vidí a je zlé v jeho očích, že není právo. A viděl, že není nikoho, a užasl, že není přímluvce. Záchranu mu tedy poskytla jeho paže a jeho spravedlnost, ta ho podepřela. Oděl si spravedlnost jako pancíř a přilba záchrany je na jeho hlavě. Roucho pomsty si vzal jako oděv a horlivostí se zahalil jako pláštěm. Podle činů odplatí zlobou svým protivníkům, odplatou svým nepřátelům. Ostrovům odplatí podle toho, co vykonaly.
Izajáš 59,15-18
Pokud by přilba spasení znamenala, že spasení má chránit křesťanovu mysl, proč by ji v této pasáži potřeboval Bůh? Bůh přece nepotřebuje spasení a jeho mysl nepotřebuje ochranu. Tyto ctnosti mnohem spíše poukazují na Boží charakterové vlastnosti, které v kontextu duchovní bitvy nabírají úplně nový význam. Proto si nesmíme vykládat jednotlivé součásti výzbroje příliš striktně. Každopádně – a to je hlavní – obraz zbroje jasně vyjadřuje úmysl bojovat se zlem a s nespravedlností, a to s horlivostí odpovídající jasnému vyhlášení války. Když si tedy Izajášův popis půjčíme a aplikujeme ho na křesťany, vidíme, že Pavel chce čtenáře nabádat, aby se zlem zacházeli tak jako Hospodin. Zlo je nepřítel, kterého máme úplně zničit.
Jsme Božími dětmi v čase pokoje; a stejně tak jsme jeho dětmi i ve válce. Oblékneme si spasení, spravedlnost a víru, abychom mohli pevně stát proti ďáblovým strategiím a bojovat proti zlým vládcům a autoritám v neviditelném světě.
RADIKÁLNÍ NORMALITA DUCHOVNÍHO BOJE
Pro mnoho křesťanů – obzvláště pro charismatiky a letniční – je představa duchovního boje něčím, co se vykonává i navenek. Někdy vidíte modlitební setkání, kde přímluvci mávají prapory, troubí na beraní rohy, prorocky tancují nebo dělají různá gesta, která napodobují fyzický boj s neviditelným protivníkem. Je však naprosto nezbytné, abychom pochopili, že ve většině duchovních bitev se vůbec nebojuje takhle. Duchovní boj totiž často vypadá velice všedně. K nejmocnějším zbraním, které může křesťan proti satanovu temnému království nasadit, patří život v čistotě, skutky laskavosti, křesťanské odpouštění, pokora a sebeobětování.
Duchovní boj se sice někdy stává navenek viditelným a dramatickým, ale i v těchto chvílích jen málokdy vypadá jako ohromující vítězství. Pomyslete například na nejmocnější duchovní zbraň ze všech: Ježíšova krev je v duchovním boji termonukleární bombou, která navěky změnila průběh celé války a už v té chvíli prohlásila satana za poraženého nepřítele. Kristův kříž byl vyvrcholením veškerého duchovního boje, a přesto na první pohled nešlo o dramatický projev nekonečné vojenské síly. Právě naopak. Kříž vypadal jako naprostá slabost, ztráta a totální prohra. Co se zdá mocné a efektivní v těle, je v duchovním světě často naprosto neúčinné.
A naopak, co se lidským očím může zdát malé a slabé, před tím se mocnosti tmy třesou. Nejefektivnější duchovní boj probíhá pod povrchem, v hlubinách našeho charakteru, zbožnosti a obětí. Nic z toho neříkám proto, že bych popíral vnější vyjádření duchovního boje. Chci ale zdůraznit to nejpodstatnější.
Šofary a banery v Písmu mezi zbraněmi duchovního boje nenalézáme. Chceme-li si připomenout, jak praktický duchovní boj je, podívejme se znovu na zbroj vypsanou v listu Efeským: pravda, spasení, spravedlnost, evangelium pokoje, víra a Boží slovo. To všechno jsou neviditelné atributy, které lze spatřit pouze skrze křesťanský životní styl. Právě to je totiž hlavní kořen vítězství v jakékoli duchovní bitvě. Pokud by nám to Pavlova zvěst v listu Efeským neříkala dost jasně, podívejme se na popis duchovní zbroje v listu Římanům.
Víte také, jaký je čas, že už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme zbroj světla. Žijme řádně jako ve dne: ne v hýření a opilství, ne v chlípnostech a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti. Nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo, abyste vyhovovali jeho žádostem.
Římanům 13,11-14
Všimněte si, že tady je vojenská metafora použitá ve vztahu k naší osobní válce s hříchem. Zdůrazňuji to proto, že by se některému z čtenářů mohlo zdát, že s terminologií duchovního boje nakládám svévolně a snižuji její význam tím, že ji aplikuji na naše vnitřní bitvy. Chtěl bych, aby nám bylo jasné jedno – biblický duchovní boj začíná uvnitř nás. Pavel poukazuje na to, že naše duchovní zbroj nás nechrání pouze proti vnějším silám zla, ale také proti vnitřnímu osobnímu praktikování hříchu. V obou pasážích nabádá čtenáře, aby se proti zlu a hříchu chránili tím, že si oblečou správné myšlení, čisté skutky a aktuální Boží přítomnost.
Pavel ta silná vojenská slova používá proto, že mu velice záleží na osobní svatosti jeho čtenářů (včetně nás). Nechce vidět sbory – drahocenné lidi, pro které nasadil svůj život – poražené jejich vlastním lhostejným postojem vůči zlu v jakékoli jeho formě. Povzbuzuje věřící, aby se připravili na boj proti pokušení. A jakmile udělají všechno pro to, aby se dobře připravili, mají povstat a tu bitvu opravdu bojovat.
PŘIPRAVTE SE A ZŮSTAŇTE PŘIPRAVENI
Obléknout se do bitvy není žádná maličkost. Moderní vojáci v současné době nosí více než třicet kilogramů výzbroje a na delších výpravách mohou nést až dvojnásobek této hmotnosti! Zásoby, medicínské vybavení, zbraně, munice, komunikační technologie a nesčetné doplňky zaplní každé zavazadlo a doslova každou kapsu. Nemusím dodávat, že takhle náročnou přípravou lidé neprocházejí, pokud se opravdu nechystají do války. Nikdo by se takhle nevystrojil, kdyby šel jenom na nákup. Když se oblečete do války, dáváte tím najevo, že se chystáte bojovat.
Zbroj si oblékáme proto, že jsme v duchovním boji a víme o tom. Nebudeme tedy naivně chodit neozbrojeni, jako bychom byli civilisté. Myšlení válečníka je jiné než myšlení civilisty. Na to poukazuje Pavel, když říká Timoteovi: „Snášej spolu se mnou útrapy jako dobrý voják Krista Ježíše. Žádný voják ve službě se nezaplétá do záležitostí každodenního života, aby se zalíbil tomu, kdo ho na vojnu najal“ (2Tm 2,3-4).
Boží zbroj v tomto kontextu se tedy zdá být věcí připravenosti a pohotovosti. Vidíte, že tu Pavel nepopisuje konkrétní metody jak vést duchovní boj. Neposkytuje nám žádné konkrétní strategie pro bojování. Vlastně o boji ani tak moc nemluví. Jeho hlavním pokynem je obléknout se do Boží zbroje, zůstat oblečený a potom stát a bojovat.
Být připraven v každém čase je to hlavní, protože ne vždycky víme, kdy se duchovní útok chystá. Jsou chvíle, kdy nejsme hned zkraje schopni rozeznat rozdíl mezi duchovním útokem a normálními životními obtížemi. Člověk připravený do bitvy je však schopný zvládnout všechno, co ho potká. „Buďte střízliví a bděte! Váš protivník Ďábel obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. Postavte se proti němu, pevní ve víře, vědouce, že tatáž utrpení se naplňují na vašem bratrstvu po celém světě“ (1. Petrův 5,8-9).
Nejsme pověrčiví ani ustrašení, ale zůstáváme připraveni bojovat tím, že svoje srdce a mysli udržujeme v propojení s Kristem. Někdy přijde démonický útok a někdy budeme jenom zvládat nepohodlí života. Nebudeme pokaždé vědět, s čím přesně se potýkáme, ale díky dobré přípravě budeme moci být v každé situaci více než vítězové.
Nadpřirozená oblast je velice skutečná a přímo ovlivňuje naše každodenní životy. Za našimi každodenními zápasy často stojí duchovní bitvy. Ačkoliv je duchovní svět neviditelný, úmysly nepřítele nám nejsou neznámy. Prostřednictvím Božího slova a moci Ducha svatého jsme vystrojováni k tomu být v Kristu více než vítězi.
Kniha Zabíjet draky nám prostřednictvím zdravého a praktického učení ukazuje, co o démonické říši říkají biblické myšlenky spasení, vykoupení a života v Božím království. Daniel Kolenda zbavuje duchovní boj mýtů, aby ukázal, jak nepřítel působí v našem životě a jak můžeme zničit každého draka, se kterým se setkáme.
Produkty
Dragon Slayer T-Shirt
Daniel Kolenda introduced and wore this T-Shirt design in Pensacola. Taken from the book cover of “Slaying Dragons”, it’s available in black and grey.…
Novinka
Zabíjet draky
Kniha Zabíjet draky nám prostřednictvím zdravého a praktického učení ukazuje, co o démonické říši říkají biblické myšlenky spasení, vykoupení a života…
