IMUNNÍ VŮČI STRACHU

41. den: Věřit Božím zaslíbením

Bůh Izraeli zaslíbil zemi oplývající mlékem a medem. Přislíbil jim dobré a rozsáhlé území, kde by se cítili bezpečně a měli klid od svých nepřátel. On sám by je vskutku osvobodil od jejich otroctví a osobně je doprovodil do domova jejich snů. Toto byl jeho slib, „slovo“, které jim dal.

Jak obrovský pocit štěstí museli cítit, když slyšeli jeho zaslíbení, poté co staletí strávili jako otroci v Egyptě. Jak nesmírnou radost museli mít ze snu, který se stal realitou, „Slova“, které jim vyhlásilo jejich vlastní zemi, identitu a svobodu. Leč ocitli se na poušti – bez mléka, medu, v nebezpečí, bez dědictví, aniž by zaslíbení bylo naplněno. Když se o několik měsíců dříve před jejich zraky rozestoupilo Rudé moře, Boží zaslíbení jim musela připadat tak skutečná! Už byli jen krůček od chvíle, kdy ochutnají ovoce zaslíbené země a přivoní si k jejím liliím. Ale místo toho: prach, nebezpečí, skály, žízeň, hadi a obavy – poušť. Bůh řekl: „Země zaslíbená,“ ale poté je zavedl na poušť. Namísto aby vstoupili do své slávy, se potáceli pustinou, zápasili s krutými živly a každé ráno žebrali o podivné jídlo.

Izrael čelil nepříjemné situaci. Boží Slovo, které přislibovalo nádhernou budoucnost, se nyní v neúrodné pustině roztříštěných snů zdálo tak absurdní! To „slovo“, které slyšeli, nad nimi viselo pozbyté své platnosti namísto toho, aby přineslo naději skrze naplnění. Zkrátka mimo dosah. Ušklíbalo se a vysmívalo se jim, zatímco se plahočili pouští. Izraelci přestali věřit „slovu, které uslyšeli.“ Odmítli Boží zaslíbení o vstupu do země jejich určení!

Izrael uvízl v tom dlouhém podivném napětí, které je mezi zaslíbením a naplněním, mezi Boží jednotou a okolnostmi, které odporovaly jeho slovu. Ale právě tehdy museli mít víru. Kdyby v takové krizi věřili Božímu slovu, pak by ho uposlechli a poslušnost by byla jim ku prospěchu. Protože ale nevěřili, neuposlechli – a připravili se o jeho užitek. Bůh je vystavil této situaci a pozoroval, jaké lidi má. Když čelíme okolnostem, které zdánlivě odporují zaslíbením, která nám Bůh dal ve svém Slově, stojí před námi volba. Musíme se rozhodnout věřit Bohu, i kdyby trakaře padaly. On je věrný svému Slovu i nám! Nesmíme dovolit strachu, pochybám nebo nevěře, aby nás ovládly. Když Bůh něco zaslíbí, naplní se to!

Zdroj: Upraveno z knihy Daniela Kolendy „Jak přežít poušť“, Tip k přežití č.6: Najdi si obživu