Závěrečná zpráva

Postavíte se za nás kvůli Brazzaville?

Náš tým je bezpečně zpátky doma a kamiony čekají v Brazzaville na odloženou Velkou evangelizační kampaň, která nakonec proběhne 9. až 12. srpna. Náš cestovatelský blog tím dnes končí. Velice vám děkujeme, že jste za námi stáli a modlili se za náš tým během všech peripetií, které nás na této cestě potkali. Děkujeme i za slova povzbuzení, která jste nám průběžně posílali. Moc si vás vážíme. Prosíme, věnujte okamžik shlédnutí následujícího krátkého videa od víceprezidenta CfaN, Petera Vandenberga. Připomíná v něm, k čemu je všechna ta tvrdá dřina a vytrvalost dobrá – k přivádění Afriky k Ježíši!

36. den

Jsme v Brazzaville

Chvála Pánu! S nesmírnou radostí vám oznamujeme, že jsme projeli cílovou páskou a konečně dorazili do Brazzaville. Naše včerejší naděje se potvrdily a po krásné asfaltové silnici jsme urazili spoustu mil. Naše doprovodná eskorta nadále odváděla skvělou práci a protáhla nás relativně snadno každou zátarasou. Asi 100 kilometrů před Brazzaville se ale kvalita cesty náhle drasticky zhoršila a zjistili jsme, že v průměru ujedeme jen 20 kilometrů za hodinu. Nebylo snadné muset těsně před cílem takhle zpomalit. Naši radostnou náladu nám ale už nic nemohlo vzít a za soumraku jsme dorazili k předměstí Brazzaville. Protože kamiony do 22. hodiny nesmějí vjíždět do města, zaparkovali jsme je před městem a s doprovodným vozidlem se vyrazili do uplynutí zákazu ubytovat na hotel.

Byl to vážně skvělý pocit konečně vjet do města, ke kterému jsme tak dlouho směřovali. Dnes ráno nás přivítal pohled na neuvěřitelnou řeku Kongo. Jak nádherný pohled! Díky své obrovské šíři připomíná pohled na ni pohled na pobřeží moře. Kinshasa ležící na druhém břehu je sotva vidět. Náš poslední úkol je zaparkovat kamiony, opravit ve městě gumy a vyzvednout si svá osobní zavazadla. Po skončení těchto úkolů nezbývá než se rozloučit a připravit se k odletům do různých destinací. V myslích nám zůstanou do konce života nezapomenutelné vzpomínky. Byla to vskutku epická cesta! Z hloubi srdcí děkujeme vám, našim vzácným partnerům, za to, že jste se za nás modlili, povzbuzovali nás a stáli za námi během této neskutečně náročné výzvy. Bylo pro nás výsadou, že jsme se s vámi o naši zkušenost mohli takto sdílet.

36. den

Zobrazení

34. den

Frčíme napříč Kongem – jsme téměř v cíli!

Náš konvoj urychleně vyrazil opět na cestu a směřuje do Brazzaville. Naše zastávka v Ouessu, kde jsme doplnili pohonné hmoty a nabrali síly k poslednímu úseku cesty, byla absolutním požehnáním. K naší eskortě se teď připojil jeden místní pracovitý pastor, pracovník konžské celní správy a svalnatý četník, který se neustále usmívá jako sluníčko. Ti tři nám pomáhají v tom, abychom volně projeli až do cíle skrze další silniční zátarasy. Za poslední dva dny jsme skutečně udělali na této cestě rekordní pokrok a ujeli 350 kilometrů. Všichni, včetně Winiho, jsou si jistí, že zítra dorazíme do Brazzaville, do kterého nám zbývá jen 450 kilometrů. Naše dlouhá, namáhavá cesta se blíží ke konci. Všichni jsme vyčerpaní, stýská se nám po domově, ale zároveň máme rostoucí pocit radosti z toho, že jsme zdolali všechny překážky a brzy budeme zdárně v cíli.

33. den

Uvidíme se v Brazzaville!

Náš pobyt zde v nádherném městě Ouesso byl samostatnou kapitolou naší cesty. Zatímco jsme čekali na vyřízení dokumentů, měli jsme příležitost vzájemně se dobře poznat. Trávili  jsme čas hraním kopané a poznáváním místních lidí. Francouzština je krásný jazyk. K pobavení našich hostitelů jsme se snažili naučit několik frází, které jsme si vzájemně procvičovali! S velkou radostí jsme přijali zprávu, že budeme moci vyrazit do Brazzaville. Modlíme se, abychom příští blog poslali už odtud. Internetové spojení je zde v Africe kolísavé a je zajímavé si uvědomit, jak osaměle se člověk bez něj v současné moderní době cítí. V takových časech člověk ocení pravou hodnotu obecenství lidí, s kterými se vzájemně povzbuzujeme. Tato posádka CfaN sestává z ryzího zlata. Všichni si uvědomujeme, že po této cestě nás bude pojit celoživotní pouto. Budou z nás také mnohem lepší fotbalisté, díky tolika příležitostem k tréninku! Prosím, modlete se za nás, abychom zdárně zdolali poslední důležitý úsek naší cesty.

Day 31

Zpátky na asfaltu – do cíle zbývá 800 kilometrů

Už ve 4:30 ráno jsme byli na cestě. Všichni jsou dobře naladění, protože víme, že do 800 kilometrů vzdáleného Brazzaville nás čeká jízda po asfaltové silnici. Jakmile jsme se přiblížili k důležité odbočce do Brazzaville, od kterého nás dělí jen zmíněných 800 kilometrů, zamířila naše celní eskorta opačným směrem, k městu Ouesso. Zatímco jsme ji následovali, nálada v našem autě se začala měnit a s každým dalším kilometrem ujetým špatným směrem narůstalo napětí. Ukázalo se, že musíme dojet až do hlavního města regionu Ouessa a proclít tam náš náklad. Je to krásné město ležící na březích ohromné řeky, v němž jsou k vidění volně pobíhající gorily a všude vůkol se rozprostírá džungle se svými charakteristickými zvuky. Zaparkovali jsme kamiony v areálu celnice a pustili jsme se do toho, co děláme při každé zastávce, tedy do údržby vozů. Naše mohutné vozy by se neobešly bez soustavné a pilné péče posádky, která pravidelně vyměňuje opotřebené díly. Přišla zpráva od celníků, že zde budeme muset zůstat několik dní. Je to skvělá příležitost dostat vozy do perfektní kondice před závěrečným úsekem cesty. Zbývá nám 820 kilometrů, všichni máme před očima náš cíl a uvědomujeme si, že naše putování bude brzy u konce. Je to pro náš úzce ztmelený tým povzbudivé, ale i malinko smutné.

31. den

Zobrazení

29. den

Smyky a klouzání v bahně

V posledních dvou dnech jsme dorazili do džungle. A po všech stránkách jsme si ji užili! Neexistuje způsob, jak se připravit na majestát a velikost afrického tropického deštného pralesa. S otevřenými ústy jsme projížděli pralesem po úzkých cestách, za stálého zvuku lesního podrostu narážejícího o  podvozky našich automobilů. Rychlá sprcha spláchla z cesty prach, za což jsme byli vděční, avšak jen do chvíle, kdy se ukázalo, že cestu teď pokrývá vrstva bláta, která ji proměnila v bruslařskou plochu. Kamiony klouzaly všemi směry a naši chlapi několikrát v poslední minutě brilantně zabránili zkáze. Naviják jsme museli použít jen jednou, k vytažení našeho jediného dvoukolového kamionu. Zažili jsme i dechberoucí okamžik, kdy Garry v poslední vteřině zachránil svůj kamion před prudkým smykem.

Odpoledne cesta vyschla a my jsme se rozhodli, že za každou cenu dojedeme až k hranicím. Nadále jsme dělali drobné, ale stabilní pokroky a v průměru jsme po této příšerné cestě ujeli dvacet kilometrů za hodinu. Nakonec jsme ve 3:30 ráno dorazili k hraniční čáře a okamžitě šli spát. Ráno na hranicích propukla horečná aktivita – přechod se otevíral už v 8:30. Díky obrovské pomoci jednoho místního pastora jsme se přes kamerunskou stranu dostali v rekordním čase. V čase oběda už jsme byli zase na – příšerné – cestě napříč džunglí. Naštěstí nepršelo, a tak jsme byli ušetřeni problémů s bahnem. Kdyby na této cestě zapršelo, uvízli bychom tu na několik dní, dokud by cesta nevyschla. Několik kamionů, zaseklých hluboce ve strouze kvůli předchozím dešťům, jsme cestou míjeli. Po třiceti kilometrech se kvalita cesty výrazně zlepšila. Některé úseky už byly vyasfaltované a ani jsme nedokázali uvěřit tomu, jak skvělé pokroky děláme. Po dalších sto kilometrech se cesta změnila v krásnou, trvale vyasfaltovanou cestu a my jsme se vznášeli v oblacích a doslova letěli vpřed! Do Brazzaville nám zbývá pouhých 800 kilometrů!

29. den

Zobrazení

27. den

Vyrážíme do husté džungle

Probudili jsme se v našem kempu podél cesty, kde jsme museli včera večer zastavit kvůli další zátarase. Pastor, který nás doprovázel, se vrátil do Yaoundé pro další dodatečné dokumenty, které potřebujeme k tomu, abychom mohli pokračovat v cestě. Je trochu frustrující být zastaveni tak brzy po vyjetí z Yaoundé, přesto však v týmu panuje dobrá nálada. Víme, že toto už je jen drobný zádrhel a je jednoduše skvělé být zase na cestě. Čas čekání jsme využili k přípravě lan. Za nedlouho vjedeme do džungle a budeme potřebovat silná ocelová lana k vytahování kamionů z bahna. Cesty v této části země nejsou vyasfaltované a dokonce ani posypané štěrkem. Tvoří je jen obyčejná hlína a jakmile zaprší, mění se v hluboké rozčvachtané bažiny. A prší tu každý den!

V čase oběda dorazily naše papíry a opět jsme se vydali na cestu. Odpoledne jsme udělali velký pokrok, potom nás ale zdržel mechanický problém jednoho z kamionů. Posádka nejprve počkala, než trochu poleví odpolední déšť, a potom rychle problém vyřešili, auto opravili a opět jsme vyjeli. Koncem dne jsme zjistili, že jsme ujeli 120 kilometrů. Možná se vám to nezdá být moc, ale my jsme se z toho radovali!

27. den

Zobrazení

26. den

Jsme zpátky na cestě do Konga!

Po probuzení nás přivítala zpráva, že se dnes s vysokou pravděpodobností opět vydáme na cestu. Tým byl velice nadšený, že se konečně zase dáme do pohybu. Každý kilometr blíže k Brazzaville znamená kilometr blíže k našim rodinám a blízkým. Proběhlo několik různých kontrol kamionů, sbalili jsme stany a tašky, spálili odpadky a nakoupili jídlo. Okolo oběda přišel Wini se zprávou, že za hodinu nebo dvě budeme moci vyjet. Všichni si tedy dali pohov a čekali, až zazní důležitý příkaz „Odjíždíme!“ V průběhu odpoledne se ale začala vkrádat mírná skepse – zdálo se, že se možná jedná o další falešný start. Náhle se ale jako hřmot bouře, budící vás z odpolední siesty, ozval příkaz „Odjíždíme!“ a všechny ruce byly potřeba „na palubě“! Nejprve jsme se museli s kamiony otočit o sto osmdesát stupňů, abychom vyrazili přímo do odpolední dopravní špičky. Nám to ale nevadilo a byli jsme nadšení, že konečně jedeme. I když jsme dnes už příliš daleko nedojeli, důležité je, že jsme zpátky na cestě do Konga a panuje dobrá nálada. Moc vám děkujeme za vaše věrné modlitby. Prosíme, nepřestávejte se za nás modlit. Přimlouvejte se za přízeň, ochranu a dobré podmíny po cestě.

24. den

Podepsáno, zapečetěno a připraveno k cestě

Dnes přišli celníci, aby důkladně prozkoumali náš náklad a úspěšně nás odbavili. Dává nám to všechny důvody věřit nejen tomu, že zítra vyrazíme na cestu, ale že bychom mohli zbytek průjezdu zemí absolvovat bez dodatečné administrativní zátěže. Zatímco úředníci vykonávali svou práci, všichni jsme je bez dechu sledovali. Jen náš kapitán, Wini, si udržel chladnou hlavu. Jakmile dokončili svou práci, všichni jsme si viditelně oddechli. Potom jsme absolvovali večerní rituál přípravy večeře, povzbuzeni zaslíbením zítřejšího pokroku. Stačí, abychom zítra získali prodloužení našich víz a konečně se budeme moci POHNOUT!!

23. den

Pořád ještě čekáme v Yaoundé

Na této cestě jsme již zažili hodně zpoždění. V Kamerunu už jsme tak dlouho, že jsme si museli prodloužit víza. Winfried na tom v těchto chvílích usilovně pracuje. Všichni doufáme a modlíme se za dobrý výsledek jeho jednání, abychom v úterý mohli vyrazit zpět na cestu do Konga. Mezitím jsme se stali součástí zdejšího ranního koloritu. Myslím, že místním prodejcům se po nás bude stýskat! O víkendu jsme oslavili Vincentovy narozeniny. Dobře jsme si zazpívali a vtipkovali jsme na adresu jeho pokročilého věku. Všem nám to pomáhá neklesat na mysli. Prosím, modlete se za nás, kdykoliv si na nás vzpomenete. Potřebujeme průlom, abychom dokončili cestu a kamiony i s nákladem bezpečně dopravili do Brazzaville.

S těžkým srdcem

Kampaň v Brazzaville musela být odložena

S těžkým srdcem vám oznamujeme, že kvůli okolnostem, které byly mimo naši kontrolu a jež jsme nedokázali ovlivnit, musíme odložit nadcházející evangelizační kampaň v Brazzaville, Republice Kongo.

Je to způsobeno tím, že konvoj našich čtyř osmnáctikolových kamionů převážejících technické vybavení na tuto událost po 3 300 kilometrů dlouhé trase projížděl oblastí velkých občanských nepokojů. Kvůli nim národní armáda zavedla mnoho bezpečnostních opatření, které tým nadměrně zdržely. Nyní jsou již z této oblasti pryč a v bezpečí, ale mají stále před sebou více než 1 600 kilometrů cesty. V dané chvíli jednoduše není možné, aby na místo události dojeli včas.

Prosíme, modlete se za zbytek jejich cesty do Brazzaville, Republiky Kongo, kde budou nákladní vozy zaparkovány a připraveny na novou evangelizační kampaň, jejíž datum v blízké době oznámíme.

Váš ve sklizni,

evangelista Daniel Kolenda
spolu s týmem služebníků CfaN

20. den

Stále zbývá udělat zásadní kus práce!

Jsme již několik dní na stejném místě a do našich životů se vkrádá svým způsobem potěšující rutina. Úžasný ranní šálek čaje od místního pochůzkového prodejce, následovaný čerstvým chlebem a bagetou od pekařky k snídani. Je vysoká šance, že bychom zítra již mohli být zase na cestě. Až bude Winfried jednat s úřady, budeme se všichni intenzivně modlit. Když už teď víme, že kampaň v nejbližších dnech neproběhne, všichni se těšíme, až dorazíme do Brazzaville, uskladníme tam kamiony s technickým vybavením a rozjedeme se do svých domovů. Všem se nám po našich rodinách velice stýská a myšlenka na cestu domů je pro nás velikou motivací co nejrychleji naši misi dokončit. Protože je to možná na nějakou dobu poslední oddechový čas, využil jsem ho k tomu, abych vám představil Lawrence Boafa, jednoho z nejdéle sloužících členů technického týmu CfaN.

19. den

Pořád je před námi velký kus práce!

Každý se vyrovnává se zprávou o odložení kampaně v Brazzaville po svém. V našem týmu se snažíme jeden druhého povzbuzovat prostřednictvím interakcí založených na dobrém smyslu pro humor a sdílenou vírou v naše poslání. Pořád je před námi velký kus práce. Musíme naše kamiony dostat do Konga na příští Velkou evangelizační kampaň. Jsme nepohnutelní. Prosíme, nepřestávejte se za nás modlit. Ještě nás čeká dlouhá cesta.

Stále kempujeme v Yaoundé a čekáme na další sadu papírů. Já jsem dnes zažil nepříjemnou osobní zkušenost se shnilým kokosem a naučil jsem se nejdříve k nim vždy čuchnout! Po několika legračních hodinách naplňování zásobníků s vodou se někteří z nás vydali na nákupy potravin. Pohled na šest mužů na dvou malých motorkách byl k nezaplacení. Potom jsme na ohni připravili hostinu – pomohl k tomu stlačený vzduch z jednoho z kamionů. Je vidět, že s tím tito lidé mají zkušenosti. Je pro mě opravdovou výsadou být u toho, když se při večeři vypráví příběhy a lidé se vzájemně sdílí. S příchodem noci jsme právě včas postavili stany a ulehli ke spánku, zatímco utichaly zvuky a světla úžasného města, uprostřed něhož táboříme.

19. den

Zobrazení

18. den

Teplá sprcha je nádherná věc!

Když jsme včera večer konečně dorazili do města, s vrcholnou radostí jsme si užili první teplou sprchu za osm dní. Řeknu vám, že skupina chlapů, která je v tropech takovou dobu bez tekoucí vody, začne po chvíli pořádně smrdět! Probudili jsme se odpočatí a čistí za zvuku cvrkotu hlavního města Kamerunu, Yaoundé. Rychle jsme začali prát naše prádlo (spoustu prádla!) a věnovali se údržbě vozů, zatímco jsme čekali na zpracování našich dokumentů k další cestě. Tato nekonečná zdržení jsou velmi znepokojivá a roste v nás napětí, zda je ještě vůbec možné, abychom do Brazzaville dojeli včas a stihli včas nachystat kampaň. Víme, že vše je v Pánových rukou a prosíme vás, abyste se za nás „bez ustání“modlili. Odpoledne jsme docela uvítali přívalovou deštnou bouři, která přinesla příjemnou úlevu od předchozího všudypřítomného vedra. Večer jsem si povídal s několika členy našeho týmu, kteří připravovali typické místní čerstvé jídlo.

18. den

Zobrazení

17. den

Praskající pneumatiky a horká guma

Jaká radost vstát dnes brzy ráno svěží a odpočatí a ujet kus cesty, aniž by nás cokokoliv zdržovalo. Náš konvoj byl nezastavitelný. Potřebovali jsme ujet velký kus cesty a posádka byla od chvíle, kdy jsme vyjeli, přesvědčena, že to zvládneme. Díky našemu nadšení se nám zdálo, že Yaoundé je co by kamenem dohodil. Hodinová zastávka na doplnění nafty a valili jsme dál. Překážky a zátarasy nás jako obvykle zdržely, ale nedokázaly ubít našeho ducha, a tak jsme DNES skutečně dorazili do Yaoundé! Zdá se, že nás zde čeká další papírování. Náš generál, Winfried Wentland, se tohoto úkolu ujal a zároveň nám zajistil nocleh. Yaoundé je překrásné město, plné života, proměňujícího tvář Afriky. Jsme velice rádi, že jsme pokořili tento milník, zejména s ohledem na předchozí dramata doprovázející tuto cestu. Podívejte se na dnešní video, ve kterém uvidíte něco málo z toho, v jakých podmínkách musí naše kamiony a náš tým řídit.

17. den

Zobrazení

16. den

Hory, uvařené brzdy a praskající pneumatiky

Dnešní dopoledne jsme strávili na odpočívadle podél cesty, kam nás včera nasměrovala policie. Posádka strávila dopoledne praním prádla a nejrůznějšími opravami. Já jsem zažil malé dobrodružství díky projížďce jednou místní taxi motorkou do města, kde jsem si potřeboval směnit peníze (viz fotografie). Můj řidič byl vzdělaný a hovorný. Byla to legrace a příjemná změna po všem tom nekonečném čekání.

Okolo času oběda odjel nějaký policista s Winfriedem do města. Ten se o hodinu později vrátil s našimi papíry. Můžeme pokračovat v cestě! Haleluja! Naneštěstí jsme ale omylem vyjeli špatným směrem a po dvaceti kilometrech se museli otočit. Okolo čtvrté odpoledne se jednomu z kamionů začalo kouřit z brzd a jinému dvakrát praskla pneumatika, což nás stálo další drahocenný čas. Je to způsobeno tím, že tato část Kamerunu je velice hornatá a brzdy se zahřívají natolik, že mohou roztavit pneumatiky. Jedna prasklá guma udeřila Abbeyho do žaludku, což muselo hodně bolet. Vzal to ale statečně jako dobrý voják, kterým skutečně je. Po hodině a půl oprav jsme zase vyjeli, jen abychom dojeli k další zátarase, která nás zdržela na další dvě hodiny. Tím padla poslední naděje, že bychom dnes dorazili do Yaoundé, protože bylo už půl deváté večer. Ujeli jsme pouhých šedesát pět kilometrů a do Yaoundé zbývá dalších 220 km. Utábořili jsme se podél cesty a zítra vyrazíme brzy ráno v naději, že do hlavního města Kamerunu dojedeme ještě dopoledne.

15. den

Pomalá jízda středem deštného pralesa

Po včerejším solidním pokroku s eskortou jsme se ubytovali v hotelu, který nám místní autority laskavě zajistili. Dnes ráno, po vyřízení všech administrativních formalit, jsme se okolo oběda opět vydali na cestu. Kvůli všem překážkám je náš pokrok bolestivě pomalý. K tomu se přidal problém s přetíženými brzdami na Jakově kamionu, který táhne těžký přívěs. Nezbylo než zastavit a přehřáté brzdy ručně vodou zchladit. Okolo páté odpoledne nás navíc zastavila policie s informací, že zase musíme zastavit až do rána a čekat na další povolení, než budeme moci pokračovat. Ve výsledku jsme za celý den urazili jen osmdesát kilometrů. Ulehli jsme ke spánku a doufáme, že zítra uděláme větší pokrok. Dvě třetiny cesty do Brazzaville máme pořád ještě před sebou. Pomalu ale jistě nám dochází čas potřebný k tomu, abychom včas dorazili na místo a nachystali kampaň. Naléhavě potřebujeme vaše modlitby!

14. den

Bezpečně přes zónu konfliktu

Včera jsme ujeli jen malý kus cesty od hranic. Po západu slunce nás pak čekala další mohutná bouře. Byl to ale dobrý pocit stavět stany na kontejnery a být po tak dlouhém čekání zase na cestě. Naším cílem dnes bylo dojet až k dalšímu městu na konci regionu sužovaného v posledních měsících mnoha konflikty. Byla nám přidělena ozbrojená eskorta, která na nás dohlížela spolu s přátelskou místní policií, která nás celou cestu doprovázela. Ve skutečnosti jsme my, kdo jedeme v Toyotě Hilux, měli tu výsadu, že jeden z policistů jel přímo v našem autě. Celou cestu nám komentoval místní situaci a krajinu, zatímco jsme projížděli hustou vegetací kamerunského deštného pralesa. Byli jsme za naši doprovodnou eskortu nesmírně vděční. Jeli s námi jen proto, aby dohlédli na to, že se bezpečně dostaneme až do Bamendy, kam jsme v podvečer skutečně dojeli. Udělali jsme dnes dobrý pokrok a modlíme se za to, abychom zítra udělali ještě větší. Kdykoliv si na nás vzpomenete, modlete se, prosím, za nás! Modlete se za bezpečí týmu, přízeň a ochranu a za to, aby byly cestou do Brazzaville odstraněny z naší cesty veškeré překážky. Vaše modlitby jsou zcela zásadní. Spoléháme na ně.

13. den

Skvělá zpráva – Jsme opět na cestě!

Veliké díky vám všem, kdo jste se za nás modlili, zatímco jsme čekali na hranicích. Winfried nám řekl, že to byla rekordně dlouhá čekací doba na hranicích v historii služby. Znamená to, že jsme již během této cesty pokořili jeden rekord! Dnes ráno jsme cítili, jakoby se změnil vzduch. Probudili jsme se do příjemně chladného rána poté, co v noci hustě pršelo. Říkám vám, že tropická bouře se k ničemu nedá přirovnat. Já sám jsem byl tím jediným, co zabránilo tomu, aby můj stan neuletěl. Byl to pro mě nesmírně krásný zážitek. Navíc máme dobrou zprávu! Zdá se, že naše dlouhé čekání na dokumenty je u konce a chystáme se VYRAZIT! Následující oblastí nás ještě doprovodí eskorta. Celý tým se raduje, že jsme konečně zase v pohybu. Modlete se teď, prosím, za to, abychom zbytek cesty urazili v rekordně krátké době a měli dostatek času nachystat kampaň v Brazzaville. Doufám, že pro vás brzy budu moci natočit další video a říci vám o našem pokroku.

12. den

Dnes žádné nové zprávy

Naše posádka v Kamerunu je řadu hodin bez elektřiny, a proto dnes pro vás nemáme žádné nové fotografie ani videa. Zkuste se na cestovatelský blog podívat zase zítra. Mezitím se, prosím, za náš tým modlete – především za dobré počasí, protože zjevně čelí silnému dešti!

11. den

Modlete se, prosím, za náš tým!

Dnešní den začal slavným východem slunce zde v oblasti rovníku. Podle běžné procedury jsme museli splnit požadavky místních celníků a ukázat jim náš náklad – to je pro velké kamiony normální věc. Tým se s tím vyrovnal s Bohem danou trpělivostí, kterou si při práci na kampaních osvojil. Zdá se, že tu zůstaneme ještě jednu noc. V podvečer se posádka vrátila na hotel zaplatit účty a spánkem se připravit na dlouhou cestu. Doufáme, že zítra už budeme zase v pohybu. Bohužel jsme opět bez elektřiny, a tak nemůžeme filmovat, dokud si znovu nedobijeme baterie. Jako vždy velmi oceníme vaše modlitby. Brazzaville čeká na to, až uslyší evangelium a my už bychom rádi byli zase na cestě.

10. den

Nová trasa vypadá dobře

Dnes byl druhý den místního státního svátku. Posádka se bavila nejrůznějšími aktivitami a úžasným společenstvím, které jsme zažili u snídaně. Sdílení příběhů se stalo naším každodenním potěšením. Winfried strávil hodně času telefonováním a organizačními záležitostmi. Snažil se v předstihu z různých stran zajistit, abychom se mohli co nejdříve opět vydat na cestu. Dobrou zprávou je, že se zdá, že zítra skutečně vyrazíme! Jistě není třeba dodávat, že se všichni už těší a jsou zvědaví na novou trasu napříč severním Gabonem. Místní kamioňáci potvrzují, že se na této trase hodně pracovalo a že je v dobrém stavu. Definitivně se rozhodneme, zda ji zvolíme, až po příjezdu do Yaoundé, kde naše dosavadní informace znovu pečlivě ověříme. V tuto chvíli je ale Wini rozhodnutý se touto cestou vydat a jet přes severní Gabon. Uvidíme. Zatímco ostatní překontrolovávali stav kamionů, popovídal jsem si s Garry du Plessisem z Jižní Afriky.

9. den

Dvoudenní zákaz jízdy kamionů

Kvůli státnímu svátku zde v Kamerunu místní vláda vyhlásila dvoudenní zákaz jízdy kamionů. Znamená to, že musíme sedět na našem hotelu a čekat, až zákaz skončí. Trpělivost je při cestování Afrikou užitečnou vlastností. Náš tým se po většinu dne věnoval odpočinkovým aktivitám. Elektřina, která včera večer vypadla, dnes odpoledne opět naskočila. Hukot klimatizace nám všem okamžitě zvedl náladu. Rozhodně se totiž nenachází v chladném podnebí. Opět jsme strávili hodiny povídáním a sdílením historek z minulých dobrodružství. Za hrobového ticha nám například Winfried vyprávěl příběh o tom, jak se na říčním trajektu potopil ve svém kamionu. Ten člověk už toho vážně zažil hodně. Všichni se modlíme, aby zítra dorazil náš celní úředník a my se mohli vydat na cestu. Mezitím jsem se zeptal Jako Huga, jaké to pro členy posádky je být tak daleko od domova.

9. den

Zobrazení

8. den

Pospěšte si a počkejte!

Doufali jsme, že dnes ráno na nás bude čekat celní úředník, odbaví nás a my pojedeme dál. Zhruba v jednu hodinu odpoledne už bylo jasné, že se to dnes nestane. Nese to s sebou další následky, protože zítra je v Kamerunu Den nezávislosti, během kterého platí po celý den absolutní zákaz jízdy nákladních vozů. Zdá se, že tu zůstaneme trčet celé tři dny, dokud neskončí místní oslavy. Tým už podobné situace v minulosti zažil. Nezbývá než čekat.

Dobrou zprávou bylo, že jeden z členů našeho týmu, který se zpozdil kvůli kamerunským vízům, se k nám dnes k velké radosti týmu opět připojil. Kéž bychom jen měli k dispozici elektřinu! Už téměř celý den jsme bez ní a našim zařízením se rychle vybíjejí baterie. Zároveň v našem hotelu není voda, protože hotel používá elektrickou pumpu. Přežíváme tak, že na hotelové recepci nakupujeme balíky balené vody a čas si krátíme čtením a vzájemným společenstvím.

Prosím, modlete se, abychom co nejdříve dostali povolení pokračovat v cestě do Konga!

Podívejte se na video s krátkým rozhovorem s Winfriedem Wentlandem, ředitelem terénních operací CfaN.

8. den

Zobrazení

7. den

Přes první hranici

Byl to dobrý pocit, když jsme ráno učinili pokrok a začali projíždět hraniční čárou z Nigérie do Kamerunu. Na druhé straně hranice jsme však zjistili, že musíme počkat na celní úředníky a vojenský konvoj, který nás doprovodí do města Yaoundé. Získali jsme tím volný čas, a tak jsme si promluvili s několika místními kamionisty. Ptali jsme se jich na možnosti cesty do Konga. Řekli nám, že cesta vedoucí do Konga severně od Gabonu je sjízdná a že by to vyřešilo problémy s vízy našich nigerijských bratří. Odpoledne jsme strávili na Google Earth průzkumem cest a vařením jídla. Právě ve chvíli, kdy byl hotový náš steak, nás nějaký voják v uniformě slušně upozornil na to, že na hranicích nesmíme z bezpečnostních důvodů kempovat. Změnili jsme tedy plány a ubytovali se v místním penzionu, vedeném velice přátelskými lidmi. Tam se vyspíme a počkáme, co přinese zítřek.

6. den

Příjemný chlad uprostřed horka

Dnes brzy ráno jsme vyrazili z města Ikom směrem k hranicím. Přijeli jsme k nim relativně brzy a v čase oběda jsme rozbalili náš kemp u hranic. Dostali jsme zprávy, že potřebné dokumenty jsou již na cestě a že je dostaneme večer. Posádka si tedy udělala pohodlí, abychom si užili den odpočinku. Netrvalo však dlouho a tropické horko začalo být zcela nesnesitelné. Připadalo nám to jako malý zázrak, když se náhle Jaco s Garym do kempu vrátili z procházky svěží a odpočatí s ÚŽASNOU zprávou, že ani ne sto metrů od nás je řeka. My ostatní jsme pochopitelně neváhali a okamžitě se také šli ochladit! Večer jsme vařili jídlo na ohni, vtipkovali, smáli se a brzy šli spát, abychom hned časně zrána mohli překročit hranice a vyjet na další cestu.

6. den

Zobrazení

5. den

Den skvělého pokroku

Dnes ráno nás na střeše kamionového kontejneru přivítalo ideální cestovní počasí. Sbalili jsme stany a hned po východu slunce vyrazili na cestu. Udělali jsme veliký pokrok. Cestou nás pouze dvakrát zastavily policejní a vojenské zátarasy, které k cestování v této oblasti patří. Lidé, obsluhující zátarasy, nás pokaždé zdravili s velkými úsměvy, když zjistili, že šíříme evangelium a jsme na cestě do Konga. Ačkoliv jsme dnes dvakrát píchli, přijeli jsme do pohraničního města Ikom právě včas, abychom zvládli opravit pneumatiky a setkat se s tamním agentem, který nám měl pomoci s přechodem hranice. Tým je po dnešku povzbuzený a nadšený z pokroku, který jsme udělali. Den jsme zakončili grilováním a vyprávěním příběhů okolo ohně u cesty. Doufáme, že zítra opustíme nejlidnatější zemi Afriky Nigérii a zamíříme do Kamerunu, národa známého krásnou přírodou a skvělou hudbou.

5. den

Zobrazení

4. den

PROTO potřebujeme vaše modlitby!

Včera v 8:30 ráno jsme konečně vyjeli ze skladu CfaN v Lagosu. Winfried nás povzbudil krátkým Slovem a potom jsme se pomodlili za Boží požehnání pro naši cestu. Prokličkovat ranní rušnou lagoskou dopravou bylo docela napínavé. Dopoledne jsme ujeli poměrně slušný kus cesty, než nás zastavila totálně zablokovaná dálnice. Převrhla se plná cisterna s benzínem, který se vylil na silnici!

O tři hodiny později už jsme byli zase na cestě, dokud jeden z kamionů nezastavil zanesený palivový filtr – v afrických podmínkách běžný problém. Lawrence a Jako dali vše rychle do pořádku. Při práci vtipkovali – Lawrence se usmíval, zatímco nasával do pusy naftu. Zastavit jsme museli ještě jednou (tentokrát kvůli poškozené starší vzduchové hadici, kterou chlapi opět zázračně rychle spravili). Potom jsme ujeli už jen několik dalších kilometrů k odpočívadlu. Vyčerpaná posádka založila kemp na stropu kontejnerů a okamžitě se uložila ke spánku. To byl tedy den!

4. den

Zobrazení

3. den

Příprava kamiónů v Lagosu

Dnešní den začal fascinujícím posezením u snídaně, kde nám Winfried Wentland vyprávěl jeden strhující příběh za druhým. Popisoval různá dobrodružství, která za roky služby v CfaN zažil. Celý tým pozorně naslouchal jeho vyprávění o tom, jak byl odvlečen do zajetí, o potopeném trajektu nebo o tom, jak byl Winfried zatčen, aby byl deportován. Zjistili jsme, že místní členové posádky ve snaze získat víza neuspěli. Přesto spolu s nimi zítra vyrazíme a budeme se modlit za nadpřirozenou intervenci po cestě. Zítra již určitě vyrážíme, proto jsme dnešek strávili nákupem jídla a věcí potřebných na cestu a výměnou peněz. Všechny kamióny prošli řádnou kontrolou a všichni s nadšením vyhlížejí zítřek, kdy v 6:30 vyjíždíme. Brazzaville, těš se na nás!

2. den

Poslední kontroly před odjezdem

2. den

Příjezd do Lagosu

Po příjezdu do Lagosu včera večer jsme se dobře vyspali a hned zrána vstali, připraveni vyrazit na cestu. Naneštěstí jsme dostali zprávu, že někteří z místních členů posádky stále ještě čekají na víza a že dnes tedy neodjedeme. Nikdo se tím však nenechal rozhodit a po snídani jsme společně zamířili do skladu CfaN. V něm je vždy dost práce a náš tým se věnoval pečlivější přípravě, opravám a kontrolám. Kamióny CfaN jsou vskutku úžasné kusy vybavení a technici se o ně starají s velkou péčí. I přes drobné zdržení, které pro podobnou výpravu není ničím neobvyklým, jsou všichni dobře naladění a velice se těší, až vyjedou na cestu.

Co se týká počasí, nevyhneme se tropickému horku a vlhkosti! Kvůli kondenzaci jsem dnes musel každých pět minut otírat objektiv kamery. Nezabránilo mi to však v rozhovoru s Marcusem Ahrnkem, který bude poprvé v životě řídit nákladní vůz CfaN. Ptal jsem se ho, jak tuto práci získal a co od ní očekává.

1. den

Připravit, pozor, start!

Zde je krátký videoklip Gregory Vandenberga, který se vydává na cestu, aby se připojil k technickému týmu CfaN na jejich cestě s technickým vybavením kampaně z Nigérie do Konga. V průběhu celé cesty nám bude zasílat aktuální zprávy z jejich dobrodružství. Vyhlížejte každodenní videa, fotografie a zprávy a nenechte si nic ujít!