Den 1 – Káhira, Egypt
Dnes proběhl první večer poslední naší letošní evangelizační kampaně – poslední z padesáti.
Začali jsme v Kapském Městě a po měsících neúnavného úsilí a zázraků, o kterých by se dalo vyprávět po zbytek života, jsme teď závěrem v Káhiře. Každý, kdo naši službu již nějaký čas zná, jistě chápe, že se jedná o prorocký okamžik.
Kristus pro všechny národy se zrodil díky snu. V roce 1974 měl evangelista Reinhard Bonnke, tehdy zápasící mladý misionář v jižní Africe, prorocký sen, ve kterém uviděl mapu Afriky obmývanou Ježíšovou krví. Uslyšel hlas, který volal: „Od Kapského Města až po Káhiru, Afrika bude spasena!“ Stejný sen se mu zopakoval čtyřikrát po sobě, až konečně řekl své ženě Anni: „Myslím, že se mi Bůh snaží něco říci.“
Nyní, v roce 2024, \slavíme padesát let služby organizace Kristus pro všechny národy. Letos jsme vnímali Boží pozvání, abychom se odvážně postavili na Boží zaslíbení způsobem, který hraničí s bláznovstvím. V minulosti jsme zvládali uspořádat šest nebo sedm kampaní ročně. Tentokrát jsme se však rozhodli uskutečnit něco odvážného, něco nevídaného: padesát plnohodnotných, masových evangelizačních kampaní. Ne padesát večerů nebo shromádění, ale padesát kampaní!
Byly chvíle, kdy se splnění tohoto cíle zdálo nemožné a překážky nepřekonatelné. Ale díky Boží milosti jsme tady. Dnes večer začala padesátá kampaň a s ní i nová éra evangelizace pro CfaN.
Den 1 – Káhira, Egypt
Když jsme dnes večer vjížděli na evangelizační plochu, připadalo mi, jako bychom vstoupili do historického okamžiku.
Plocha byla plná, ale atmosféra se nepodobala ničemu, na co jsme zvyklí. Dav byl zdrženlivý, tichý a uctivý. Částečně je to dané místní kulturou, ale částečně i naprostou novostí této události – něčím v této části světa zcela nevídaným. V zemi, kde více než 90 % obyvatelstva tvoří muslimové, je otevřené hlásání evangelia nejen vzácné, ale obvykle i zakázané.
Poprvé ve své službě jsem kázal na kampaňové ploše, kde se nám nad hlavami tyčil muslimský minaret. V průběhu našeho shromáždění se z něj dokonce ozvalo volání k modlitbě. Okolo nás byly domy a bytové komplexy obývané muslimskými rodinami, tak blízko, že jsme jim viděli do oken. Přesto se zde rozeznělo evangelium, hlasitě a nezaměnitelně. Někteří lidé seděli na balkonech a pozorně naslouchali.
Bez váhání jsem kázal Ježíše – cestu, pravdu a život. Mluvil jsem o Ježíšově krvi a kráse kříže. Když jsem lidi pozval k obrácení, reagovali ohromujícím způsobem, až jsme málem měli tlačenici. Pak jsem se jako vždy modlil za nemocné a Ježíš mocným způsobem jednal. Děly se zázraky, nepopiratelné a úžasné. Někteří se báli svědčit veřejně, obávali se rizika pro sebe a své rodiny. Ježíše však nic nemohlo zastavit v tom, aby přinášel lidem spasení a uzdravení.
